Není jiného jména pod nebem

Petros, apostolos
יְהוֹשֻׁעַ
Jëhóšua

Důrazné veřejné svědectví apostola Petra o Jëhóšuovi Christu, které podal odpůrcům, v něm podnítil Jëhóahův svatý duch. Jeho svědectví je pravé a bylo potvrzeno i mocným znamením. Stál tam muž od narození chromý, kterého Jëhóah ve jménu Jëhóšuy uzdravil. Boží přísliby jsou však daleko větší než jsou jednotlivá uzdravení, dokonce větši než jednotlivá oživení zemřelých.
Jméno Božího syna znamená pro ty, kdo v něho věří, věčnou záchranu z hříchů a smrti.

Jméno Jëhóšua je pro nás v Písmech také i prvním jménem člověka složeným z Božího jména. Byl jím nazván Hóšéa syn Núnův, když Móšé vysílal muže prozkoumat zem Kënáan.

Jméno Jëhóšua je tedy vyjímečné svým významem, ale není vyjímečné svou skladbou, protože je sestaveno podobně jako mnoho dalších hebrejských jmen.

Je dobré si znázornit, jaká vyjdou jména, když se Boží jméno spojí se slovem záchrana.
Jedno jméno je očekávané, a sice jméno Božího syna, které mu bylo jeho Otcem dáno. Druhé jméno musí svým významem odpovídat těmto jménům.

Ve Starých písmech lze nalézt řadu tvarů slova záchrana. Je nutné vybrat, jako výchozí, ten tvar, který zaznívá ve jménu Syna. Tedy jeden z hebrejských tvarů slova záchrana - jëšuá.

Výchozími slovy pro znázornění skladby jména Jëhóšua nechť je jméno Jëhóah a přívlastek Jëšuá.

Pro názornost se zvolí jednoduchá symbolická operace:

Dělení slov na části není libovolné. Vzniklá slova musí dávat smysl a v biblickém kontextu musí patřit k sobě. A hlavně jedno z nich musí mít všechny souhlásky jména Božího syna. Využijí se také všechny značky pro samohlásky, aby se správně přenášela výslovnost.

V hebrejských znacích, doplněných jejich transliterací a transkripcí do latinky, se záměna znázorní zprava doleva takto:

יְהוֹשֻׁעַ שֻׁﬠָה יְהוֹ ↓← הַּ יְהוֹ יְהוֹהַּ
יָהּ הַּ יְ ↑← שֻׁﬠָה יְ יְשֻׁﬠָה
Jëhôšua‘ šu‘áĥ Jëhô ↓← ah Jëhô Jëhôah
Jáh ah ↑← šu‘áĥ Jëšu‘áĥ
Jëhóšua šuá Jëhó ↓← ah Jëhó Jëhóah
Jáh ah ↑← šuá Jëšuá

Slovo záchrana je v hebrejštině ženského rodu a končí dlouhým „-áĥ“ s neznělým hé na konci. Koncovku mužského jména převzatou z tohoto slova je v hebrejštině vhodné vyslovovat krátce, aby snad jméno neznělo jako ženské jméno. Kámeṣ se změní na patach a koncové „němé“ hé, které „odpočívalo“ v kámeṣ zanikne. Stejně tak je upraveno mužské jméno Jéšúa, vytvořené z jiného tvaru slova záchrana, má první dvě samohlásky dlouhé, ale na konci má stejné zkrácení na patach.

Výsledkem operace je jméno Božího syna - Jëhóšua.
Jméno je složeno z větších částí výchozích slov a výslovnost má s nimi v souladu.
Výklad jména je zřejmý:

Jëhóah je záchrana

Druhé dvě části mají jen po jedné samohlásce a vychází stejný tvar jako při znázornění libozvučného zjednodušení Božího jména. Je tedy potřeba provést stejnou úpravu. „Vplížené“ patach se přesune pod jód jako kámeṣ a hé zůstane znělé.

Druhým výsledkem operace je jednoduchý tvar Božího jména - Jáh.

Je pěkné si uvědomit, při zpěvu chvály „Halëlú Jáh“, vzájemnou souvislost jmen Jáh, Jëhóah a Jëhóšua, se záchranou lidí. Vroucně to vyjádřil prorok, jehož jméno znamená: Záchrana je Jáh.

Jëšajáhú, prorok

Příměr o vodě znamenající záchranu použil také Jëhóšua, ale poodhalil rozsah a formu Jëhóahovy záchrany tak, jak je to doposud těžko představitelné:

Jëhóšua, Christos,
u Jaakóḇovy studny