Své jméno jsi mi dal

EUANGELION JËHÓCHÁNÁNA 17

1 To pověděv Jëhóšua
.1i pozdvihl oči své k nebi a řekl:
.1
Otče!
.1Přišla ta hodina.
.1
Oslav Syna svého,
.1aby i Syn tvůj oslavil tebe tak,
2 .1.2jak jsi dal jemu pravomoc nad každým člověkem,
.1.2.3aby těm všem,
.1.2.3.4.5které jsi dal jemu,
.1.2.3.4život věčný dal.
.1
3 Toto je pak věčný život,
.1aby poznávali tebe,
.1.2.3jediného pravého Boha,
.1.2a toho, kterého jsi poslal,
.1.2.3Jëhóšuu Christa.
.1
4 Já jsem oslavil tebe na zemi,
.1dokončil jsem dílo,
.1.2které jsi mi dal,
.1.2.3abych je činil.
.1
5 A nyní oslav ty mne,
.1.2Otče,
.1u sebe samého tou slávou,
.1.2kterou jsem měl u tebe,
.1.2.3dříve nežli svět byl.
.1
6 Zjevil jsem jméno tvé lidem,
.1které jsi mi dal ze světa.
Tvoji byli
.1a mně jsi je dal
.1.2a slovo tvé zachovali.
7 Nyní poznali,
.1že všechny věci,
.1.2které jsi mi dal,
.1.2.3od tebe jsou;
8 .1neboť slova,
.1.2která jsi mi dal,
.1.2.3dal jsem jim
.1.2.3.4a oni je přijali.
A poznali opravdu,
.1že jsem od tebe vyšel,
.1.2a uvěřili,
.1.2.3že jsi ty mne poslal.
.1
9 Já za ně prosím,
.1ne za svět prosím,
.1.2ale za ty,
.1.2.3které jsi mi dal,
.1.2.3.4neboť tvoji jsou
10 .1.2.3.4.5.6a všechno mé - tvé je
.1.2.3.4.5.6a co tvé - mé je
.1.2.3.4.5a oslaven jsem v nich.
.1
11 A již nejsem ve světě,
.1ale oni jsou ve světě,
.1.2a já k tobě přicházím.
.1
Otče svatý!
.1Střež je ve jménu svém,
.1.2.3které jsi dal mně,
.1.2aby byli jedno jako my.
.1
12 Dokud jsem s nimi byl ve světě,
.1já střežil jsem je ve jménu tvém,
.1.2které jsi dal mně,
.1uhlídal jsem je
.1.2a žádný z nich nezahynul,
.1.2.3kromě syna záhuby,
.1.2.3.4aby se Písmo naplnilo.
.1
13 Ale nyní k tobě přicházím
.1a toto mluvím ve světě,
.1.2aby vlastnili radost mou
.1.2.3naplněnu v sobě.
.1
14 Já jsem jim dal slovo tvé,
.1a svět je nenáviděl,
.1.2neboť nejsou ze světa,
.1.2.3jako já nejsem ze světa.
.1
15 Neprosím,
.1abys je vzal ze světa,
.1.2ale abys je uchránil od zlého.
.1
16 Ze světa nejsou,
.1jako i já nejsem ze světa.
.1
17 Posvěť je v pravdě své,
.1slovo tvé pravda je.
.1
18 Jako jsi mne poslal do světa,
.1i já jsem je poslal do světa.
.1
19 A já posvěcuji sebe samého za ně,
.1aby i oni posvěceni mohli být v pravdě.
.1
20 Nejen pak za tyto prosím,
.1ale i za ty,
.1.2kteří skrze slovo jejich uvěří ohledně mne,
21 .1aby všichni jedno byli,
.1.2jako ty, Otče, ve mně
.1.2.3a já v tobě,
.1.2.3.4aby i oni v nás jedno byli,
.1.2.3.4.5aby uvěřil svět,
.1.2.3.4.5.6že jsi ty mne poslal.
.1
22 A já slávu,
.1kterou jsi mi dal,
.1.2dal jsem jim,
.1.2.3aby byli jedno,
.1.2.3.4jako my jedno jsme.
.1
23 Já v nich
.1a ty ve mně,
.1.2aby dokonáni byli v jedno,
.1.2.3a aby poznal svět,
.1.2.3.4že jsi ty mne poslal,
.1.2.3.4.5a že jsi je miloval,
.1.2.3.4.5.6jako jsi mne miloval.
.1
24 Otče!
.1Tito, jež jsi mi dal,
.1.2.3přeji si,
.1.2aby, kde jsem já,
.1.2.3oni mohli být se mnou,
.1.2.3.4aby hleděli na slávu mou,
.1.2.3.4.5kterou jsi mi dal,
.1.2.3.4.5.6neboť jsi mne miloval
.1.2.3.4.5.6.7před založením světa.
.1
25 Otče spravedlivý!
.1A svět tě nepoznal,
.1.2já však tebe poznal
.1.2.3a tito poznali,
.1.2.3.4že jsi ty mne poslal.
.1
26 A známé jsem jim učinil jméno tvé,
.1a známo učiním,
.1.2aby láska,
.1.2.3kterou jsi mne miloval,
.1.2byla v nich,
.1.2.3i já v nich.
Jëhóšua, Christos

Boží syn, ve své hluboké modlitbě za učedníky, řekl jinými slovy, že mu Bůh, jeho Otec, dal své jméno. Jeho slova zaznamenaná v Nových písmech zcela postačují k potrvrzení správné výslovnosti Božího jména.
Jména Otce i Syna jsou vyjádřena v hebrejském jazyce, proto je možné také přihlédnout k základním pravidlům biblické hebrejštiny [UBH]. Hebrejská slova je nutné pro znázornění psát hebrejským písmem, ale v textu komentářů jsou transliterována do latinky.

Hebrejské souhlásky Božího jména jsou dobře známé - JHVH:
יהוה
Hebrejské jméno Božího syna je známé a známa je i jeho výslovnost - Jëhôšua‘:
יְהוֹשֻׁעַ

Pokud se samohlásky obou jmen napíší pod sebe, nelze přehlédnout, že jméno Božího syna, je složeno z Otcova jména:
י ה ו ה
י ה ו ש ע
První tři souhlásky jmen se shodují. Má-li jít o části stejného jména musí se shodovat i slabiky z nich utvořené. Jméno Syna má tedy stejné i samohlásky prvních dvou slabik jako jméno Otce. Přidají se tedy stejná samohlásková znaménka.
Souhláska váv je němá, „odpočívá“ v chólem [UBH 11.], čte se „ô“, tedy jako české „ó“, stejně jako ve jméně Jëhôšua‘. Této samohlásce se říká plný chólem [UBH C.].

Je vidět, že první dvě třetiny Božího jména, „Jëhô‑“, jsou vtisknuty do jména Božího syna:
יְ ה וֹ ה
יְ ה וֹ ש ע

Samohlásky v posledních slabikách se ovšem mohou lišit, protože se liší souhlásky. Ještě tedy zbývá doplnit i poslední slabiku Božího jména:
Laryngála hé na konci slova po dlouhé slabice „vyžaduje“ v hebrejštině patach (samohlásku „a“), kterému se říká „vplížené“ patach [UBH 12.2.a 4.].
Patach se sice píše pod hé, ale čte se před ním. Poslední slabika je tedy „‑ah“:
יְ ה וֹ הַ

Koncová část Božího jména „‑ôah“ je velmi výjimečná. Dnes ji lze ve Starých písmech [BHS] najít jen u slova ’Ẹlôah, to je v jednotném čísle hebrejsky Bůh:
אֱל֫וֹהַּ
’Ẹlôah
Slovo ’Ẹlôah se dá složit ze slova ’Él - Silný, Mocný, Bůh. Připojí se zakončení „‑ôah“ a zároveň se zkrátí „’É“ na „’Ẹ“, tedy ṣéré na znělé chátéf sëgól.
Slovo ’Ẹlôah má po samohlásce lámed plný chólem, váv je tedy němé.
Po dlouhé přízvučné slabice „lô“ je pod hé „vplížené“ patach. Koncové hé je znělé, proto je „vyneseno“, má mappík [UBH 9.].
Přízvuk je na předposlední slabice, tedy je to přízvuk „shora“ - milél [UBH 4.].
Boží jméno má stejnou koncovku a proto má i stejný přízvuk a znělé koncové hé.
 
Je vidět, že druhá polovina Božího jména, „‑ôah“, je vtisknuta do slova ’Ẹlôah:
יְ  ה֫ וֹ הַּ
אֱ ל֫ וֹ הַּ

Stojí za povšimnutí, že slovo ’Ẹlôah má vlastně stejné všechny značky samohlásek jako Boží jméno, protože šëvá, které je pod jód, se musí pod laryngálou álef psát jako složené šëvá [UBH 12.3.], tedy zde jako chátéf sëgól.

Pomocí těchto jednoduchých porovnání se doloží výslovnost jedinečného Božího jména:
יְהוֹהַּ
Jëhôah

Hebrejské znění Božího jména se do češtiny přepisuje „Jëhóah“ a v českém textu se česky skloňuje jako slovo Duch.

Je životně důležité pozvedat hlas a vzývat Boží jméno, proroctví mluví jednoznačně a platí i pro naši budoucnost.

Výslovnost Božího jména není a ve skutečnosti nikdy nebyla ztracena. S důvěrou v Písma je možné se o tom přesvědčit.

Každému, kdo to chce přijmout, pomůže skvělé jméno Božího Syna, aby se o výslovnosti jména jeho Otce ujistil.

LIST FILIPPOISKÝM 2

1 Proto jestli jaké potěšení v Christu, jestli které utěšení lásky, jestli která společnost Ducha, jsou-li která střeva a slitování,
2 Naplňte radost mou, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
3 Nic nečiníce skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější nežli sebe majíce.
4 Nehledejte jeden každý jen svých věcí, ale každý také toho, což je jiných.
5 To smýšlení tedy mějte v sobě,
.1jež bylo i v Christu Jëhóšuovi,
6 .1.2který jsa ve způsobu Božím,
.1.2.3neuložil si to za loupež, roven být Bohu,
7 .1.2.3.4ale sám sebe zmařil,
.1.2.3.4.5způsob služebníka přijav,
.1.2.3.4.5.6podobný lidem stal se.
8 .1.2A v podobě shledán coby člověk,
.1.2.3ponížil se, poslušný byv až do smrti,
.1.2.3.4a to smrti stauru.
.1
9 Proto ho i Bůh povýšil nade vše,
.1a dal mu jméno nad každé jméno,
10 .1.2aby ve jménu Jëhóšuy každé koleno klekalo,
.1.2.3těch, kteří jsou na nebesích a
.1.2.3.4těch, kteří jsou na zemi i
.1.2.3.4.5těch, kteří jsou pod zemí.
11 .1.2A každý jazyk aby vyznával, že
.1.2.3Jëhóšua Christos je Pánem ve slávě Boha Otce.
.1
12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s třesením spasení své konejte.
13 Bůh zajisté je, který působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.
14 Všecko čiňte bez reptání, a bez pochybování,
15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného. Mezi nimiž svěťte jako světla na světě,
16 Slovo života zachovávajíce, ku poctivosti mé v den Christův, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
17 A bych pak i obětován byl pro oběť a službu víře vaší, raduji se, a spolu raduji se se všemi vámi.
18 A též i vy radujte se, a spolu radujte se se mnou.
19 Mám pak naději v Pánu Jëhóšuovi, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
20 Neboť žádného tak jednomyslného nemám, který by tak vlastně o vaše věci pečoval.
21 Všichni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, které jsou Christa Jëhóšuy.
22 Ale jej zkušeného být víte, že jako syn s otcem, se mnou přisluhoval v euangeliu.
23 Toho hle, naději mám, že pošli, jakž jen uzřím, co se bude dít se mnou.
24 Mám pak naději v Pánu, že i sám brzo přijdu k vám.
25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apostola i služebníka, v potřebě mé poslat k vám,
26 Poněvadž toužil po všech vás, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
27 A byl jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zármutku na zármutek neměl.
28 Proto tím chtivěji poslal jsem ho, abyste, vidouce jej zase, radovali se, a já abych byl bez zármutku.
29 Přijmětež jej tedy v Pánu se vší radostí, a mějte takové v poctivosti.
30 Neboť pro dílo Christovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života, aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.
Paulos, apostolos pro národy

Seznam stránek

Stránka naposledy editována 18. listopadu 2017 v 19:38:46