Hledejte a naleznete

EUANGELION LÚKÁSE 11

1 I stalo se, když se na jednom místě modlil, když přestal, řekl jemu jeden z učedníků jeho: Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan učil učedníky své.
2 I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
3 Chléb náš denní dávej nám každého dne.
4 I odpusť nám hříchy naše, neboť i my odpouštíme všelikému vinníku svému. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
5 I řekl jim: Kdo z vás bude mít přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
6 Neboť přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
7 A on uvnitř jsa, odpověděl by: Nečiň mi nevole; dveře již zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohu vstát a dát tobě.
8 Pravím vám: Ač nedá jemu, vstana, proto že je přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikkoli potřebuje.
.1
9 A já pravím vám:
.1Proste
.1.2a bude vám dáno!
.1Hledejte
.1.2a naleznete!
.1Tlučte
.1.2a bude vám otevřeno!
.1
10 Neboť každý, kdo prosí,
.1dostává.
A kdo hledá,
.1nalézá.
A tomu, kdo tluče,
.1bude otevřeno.
.1
11 Kterého pak z vás, otce,
.1prosil by syn o chléb,
.1.2zdali kámen podá jemu?
.1Anebo i o rybu,
.1.2zdali místo ryby dá jemu hada?
12 .1Anebo i prosil-li by o vejce,
.1.2zdali podá jemu štíra?
.1
13 Poněvadž tedy vy,
.1.2jsouce zlí,
.1umíte dobré dary dávat dětem svým,
.1.2oč více Otec z nebe dá ducha svatého těm,
.1.2.3kteří ho prosí?
.1
14 I vymítal dábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, mluvil ten němý. I divili se zástupové.
15 Ale někteří z nich pravili: Skrze Belzebuba, kníže ďábelské, vymítá ďábly.
16 A jiní pokoušejíce, znamení od něho hledali s nebe.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, i dům rozdvojený padá.
18 Jestliže je pak i satan proti sobě rozdělen, kterak stane království jeho? Neboť pravíte, že já skrze Belzebuba vymítám ďábly.
19 Jestliže já skrze Belzebuba vymítám ďábly, synové vaši skrze koho vymítají? Proto oni soudcové vaši budou.
20 Pakli prstem Božím vymítám ďábly, jistě přišlo k vám království Boží.
21 Když silný oděnec střeží síně své, v pokoji jsou všechny věci, které má.
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všechna odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
23 Kdo není se mnou, proti mně je; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkud jsem vyšel.
25 A přijda, nalezne vymetený a ozdobený.
26 Tehdy jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších, než je sám, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
27 I stalo se, když on to mluvil, že pozdvihši hlasu jedna žena ze zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, který tebe nosil, a prsy, kterých jsi požíval.
28 On pak řekl: Dokonce blahoslavení, kteří slyší slovo Boží, a střeží jeho.
29 A když se zástupové scházeli k němu, počal pravit: Pokolení toto nešlechetné je. Znamení vyhledává, ale znamení jemu nebude dáno, než znamení to Jonáše proroka.
30 Neboť jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, tak bude i Syn člověka pokolení tomuto.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Neboť přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a hle, více než Šalomoun tuto.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Neboť činili pokání ke kázaní Jonášovu, a hle, více nežli Jonáš tuto.
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteří vcházejí, světlo viděli.
34 Lampou těla je oko. Když by tedy oko tvé prosté bylo, i tělo tvé všechno bude světlé; a pakli bude zlé, i tělo tvé tmavé bude.
35 Hleď tedy, aby světlo, které je v tobě, nebylo tmou.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, bude všechno tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
37 A když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A vešed, posadil se za stůl.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
39 I řekl Pán jemu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a misy čistíte, ale to, což uvnitř je u vás, plno je loupeže a nešlechetnosti.
40 Blázni, zdali ten, který učinil, což zevnitř je, neučinil také i toho, což je uvnitř?
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a hle, všechny věci vaše čisté budou.
42 Ale běda vám farizeům, že desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží. Tyto věci měli jste činit, a oněch neopouštět.
43 Běda vám farizeům, neboť milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, neboť jste jako hrobové nepatrní, a lidé chodíce po nich, nevědí.
45 I odpověděv jeden ze zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, neboť obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
47 Běda vám, proto že vzděláváte hroby prorocké, které otcové vaši zmordovali.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců svých. Neboť oni zajisté zmordovali je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
49 Proto i Moudrost Boží řekla: Pošli k nim proroky a apostoly, a z těch některé mordovat budou, a jiné vyhánět,
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, která vylita je od ustanovení světa,
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, který zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
52 Běda vám zákoníkům, neboť jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteří vcházeli, zbránili jste.
53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně na něj dotírat, a k mnohým řečem příčiny jemu dávat.
54 Úklady činíce jemu, a hledajíce popadnout něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
Jëhóšua, Christos

Jméno pravého Boha bylo zjeveno lidem už ve starověku a to mnohokrát a opakovaně v různých dobách Božími posly a proroky. Národ, kterému bylo zjeveno, je však přestal po více než tisíci letech vyslovovat, aby snad nebylo znesvěcováno.

Boží syn, když byl svým Otcem poslán na svět k tomuto národu, opět zjevil jméno Boha lidem. Přesto se nyní má za to, že jeho správná výslovnost je ztracena a zapomenuta.

Je potřeba vynaložit veškeré usilí a hledat správnou výslovnost Božího jména a nesmířit se s polovičatým řešením založeným jen na lidské moudrosti a učenosti.
Jen z části lze předpokládat, jak nesnadná práce to může být. Ne kvůli tomu, že je snad obtížné doplnit ke čtyřem souhláskám správné samohlásky, ale kvůli závažným okolnostem a mnohým souvislostem. Stačí si uvědomit, kolik staletí problém výslovnosti Božího jména přetrvává a jak citlivé téma to je. Nebo jakému asi množství lidí se hledání správné výslovnosti Božího jména nebude líbit a dají to najevo posměchem i zlobou. Navíc každý, kdo si Boží jméno osvojí, může být zkoušen vlastní pýchou, horlivostí bez lásky, ale i zbabělostí.

Je nutno neustále prosit Jëhóaha ve jménu Jëhóšuy Christa o pomoc svatým duchem.

Východiska pro hledání výslovnosti

Je užitečné shrnout to, co je známé a co může poskytnout pro hledání dobrá východiska:

Ihned jsou zřejmé tyto důsledky:

Způsoby hledání výslovnosti

Výslovnost Božího jména by měla být doložena alespoň dvěma způsoby podle Božího zákona, že svědectví dvou nebo tří svědků je pravé.

Jediné slovo ze všech možných slov

Je užitečné provést ten zdánlivě nejpracnější, řekněme „mechanický“, postup pro hledání výslovnosti. Myšlenka je prostá - sepsat úplně všechny kombinace značek, které by mohly být připojeny ke čtyřem souhláskám J H V H a podle nějakého souboru pravidel vymazat všechny kombinace nesprávné, aby zbyla jediná správná.

Většina slov takto vytvořených může být už na první pohled nesmyslných, nemohou to být hebrejská slova. Například ne všechny značky se dají připojit ke všem znakům, některé značky také nemohou být na začátku nebo na konci slova.
V hebrejském textu platí, že stejné značky samohlásek se vyslovují různým způsobem podle umístění ve slově a podle sousedních znaků. Některé kombinace mohou tvořit slabiku a jiné ne.

Biblická hebrejština má mnoho pravidel a mnoho výjimek z nich. Bylo by velmi obtížné tato pravidla specifikovat úplně přesně tak, aby se podle nich dala jednoznačně vyloučit všechna nesprávná slova.

Ovšem, když se uváží, že pravidla biblické hebrejštiny byla sestavena podle Starých písem a že jsou v nich vlastně odedávna obsažena, pak je možné zvolit podstatně lepší řešení jak vyloučit všechna nesprávná slova a získat jediné správné slovo ze všech možných slov.
Slovo, které může být jménem jediného pravého Boha, lze takto skutečně nalézt.

Mohlo by se zdát, že výsledek získaný tímto postupem je dostatečný, ale není.
Jeho užitečnost je v tom, že využívá všeobecně známé informace a pomocí formálních úvah získá výsledek, který je založen na původním textu Starých písem.
Není však myslitelné, že bychom mohli dospět ke správné výslovnosti Božího jména jen tímto způsobem. Nedostatečnost nespočívá v tom, že jsou použity objevy až z dvacátého století a že výslovnost jména Boha „vypočítá nějaký stroj“.
Nedostatečné je to, že Písma při tom musí být používána jen s ohledem na to, jak vypadají jejich slova a ne s ohledem na to, co nám ta slova sdělují.
A proto je nutné hledat ještě jinými postupy.

Písma a trocha biblické hebrejštiny

Pro jakékoliv hledání je vhodné jako výchozí použít myšlenku nalezenou v Písmech. Zejména když se týká nějaké důležité události, která byla pro nás zaznamenána.
Je nutné věnovat pozornost slovům, která pronáší Bůh nebo Boží syn o svém jménu. Takto lze od Jëhóšuy získat správnou výslovnost Božího jména, když se přemýšlí o jeho slovech zapsaných v Nových písmech.
Za pomoci základních pravidel biblické hebrejštiny a několika porovnání je pak snadné připojit správné značky k souhláskám J H V H a vyslovit svaté jméno Jëhóah.

Podobným způsobem je možné znázornit zjednodušení tvaru Božího jména Jëhóah na libozvučný tvar Jáh.

Význačná slova a skladebnost hebrejských jmen

Biblická hebrejská jména nejen pěkně znějí, ale téměř vždy znamenají něco, čemu i dnes můžeme rozumět. Písma poskytují důležitou pomoc. U některých jmen uvádějí jejich výklad a zdůvodnění, proč je jméno použito nebo měněno. Je dobře vidět, že důležitý je smysl a souvislosti jmen a slov ze kterých se jména skládají. Také je zřejmá jednoduchost a přímočarost myšlenky. Zpravidla postačí jediná věta.

Jména, která nacházíme v Písmech, jsou často složena z význačných slov nebo i slov běžných, které získaly za určitých okolností zvláštní význam. Tato slova jsou různě zkrácena, někdy mírně pozměněna a spojena do jednoho slova [VSBJ].

Nabízí se možnost využít skladebnosti hebrejských teoforních jmen, jejichž výslovnost je známa, pro získání zdánlivě ztracené výslovnosti Božího jména.

Postupy skládání mohou být určeny charakterem jazyka, ale i nějakými zvyklostmi. Někdy může být nezřetelné, jak nějaké jméno vzniklo. Některé hlásky se mohou pozměnit, buď kvůli výslovnosti anebo se to tak prostě líbilo. Spolehnout se jen na nějaká pravidla nelze. Mohlo by se zdát, že je prakticky nemožné získat nějakým postupem věrohodný výsledek.

Když si však uvědomíme, že cílem není nalézt a použít nějaký starověký postup skládání jmen, ale jen ukázat, že Boží jméno lze složit z význačných hebrejských slov a jmen. Pak je postup jednoduchý, postačí jen znázornit skladbu jmen.

Je potřeba zvolit vhodná význačná slova a jména, jejichž výslovnost je známá. Slova vyjádřená v hebrejském písmu se rozdělí na části a opět spojí tak, aby vyšlo slovo, které obsahuje všechny souhlásky Božího jména. Části slov si ponechávají své značky samohlásek ve stejném pořadí a tak vlastně přenesou samohlásky na souhlásky Božího jména.
Na takovýto postup je potřeba klást řadu biblických i formálních omezení, aby se s jedinečným jménem zacházelo jedinečným způsobem, který neuráží jeho nositele.

Znázornění skladby jmen je studijní pomůcka, která ukazuje důležité souvislosti obsažené v Písmech a přispívá k posvěcování Jëhóahova jména.

Tímto postupem je možné nejen doložit výslovnost Božího jména, ale ještě kromě výslovnosti získat i výklad Božího jména. A jako potvrzení věrohodnosti výsledků zvoleného postupu lze znázornit skladbu a výklad jména Božího syna pomocí jména jeho Otce.

Jsou tři, které vydávají svědectví

Byly použity tři různé metody, aby bylo v Písmech nalezeno znění Božího jména. Jejich výsledky jsou v naprostém souladu a svědčí o jediném:

Svaté jméno našeho Boha se správně vyslovuje: „Jëhóah“.


Seznam stránek

Stránka naposledy editována 30. září 2017 v 19:45:05